O vybavení a prostorovém uspořádání místností bytu nebo rodinného domu toho bylo v periodikách i na internetových serverech napsáno již mnoho, ale relativně málo pozornosti se věnuje vybavení ložnice. Této skutečnosti se týká i typologických příruček a publikací, které se většinou omezují na pouhé stanovení velikosti místnosti nebo výčtu typů postelí. I při pořizování nábytku do ložnice se člověk touto místností obvykle zabývá až nakonec – po kuchyni, obývacím pokoji a dokonce koupelně. Přitom i bez vědecky podpořených závěrů musí být každému jasné, jaký význam má pro život a regeneraci organismu zdravý a klidný spánek. A na ten má kromě životosprávy, pravidelnosti a dostatečné délky vliv i prostředí, ve kterém trávíme až třetinu svého života. A tím je právě ložnice.
Z hlediska legislativního řadíme ložnici mezi obytné místnosti, v praxi to znamená, že musí být přirozeně osvětlená a větraná (tzn. mít okno), mít výměru minimálně 8 m2 pro jednolůžkové ložnici a min 12 m2 pro dvojlůžkovou. Typologie totiž definuje ložnici jako místnost sloužící ke spaní, což zahrnuje např. i dětské pokoje zařízené pouze jako ložnice s tím, že děti mají oddělenou hernu. Žádný ze dvou typů ložnic nesmí sloužit jako jediný průchod do další místnosti, pokud to není soukromá šatna nebo koupelna sloužící pouze uživatelům přilehlé ložnice. Následující text se bude ložnicemi zabývat jako pojmem chápaným širší veřejností – čili ložnicí dvojlůžkovou (partnerskou nebo jednoduše ložnicí rodičů).
Pokud vybavujete zcela prázdný byt a ještě jste se nerozhodli, která místnost bude plnit jaký účel, pasujte na ložnici pokoj orientovaný na východ nebo severovýchod. Ložnice by měla být jednou z nejchladnějších místností a takto se vyvarujete letního přehřívání z jihu a západu. Navíc je nepochybně příjemnější, když vás budí ranní slunce namísto budíku. Při koupi bytu nového si zase všímejte pokojů, které mají jako ložnice sloužit, hlavně jejich orientace a uspořádání dveří a oken. Ať už z důvodu nepromyšlenosti nebo upřednostnění formy před obsahem se stává, že projektant umístí do obvodové zdi krásné velkorysé okno nebo ložnici zpřístupní zbytečnými dvěma vchody a nějak zapomene, že uživatel bude potřebovat ke stěnám umístit nábytek. Drtivá většina bytů na trhu se řadí do nižší kategorie co do velikosti i pořizovací ceny a musí se očekávat, že budoucí uživatel bude v podobné cenové kategorii pořizovat i vybavení, které bude s největší pravděpodobností typové. A ložnice je jedním z pokojů, které ze své podstaty bývají nábytkem zaskládány nejhustěji. Nové byty se developeři z pochopitelných důvodů snaží dělat co nejmenší, a proto není výjimkou, že ložnice mívají pouze oněch minimálních 12 m2, kterým na rozměru ubírají ještě např. radiátory.
Dalším kriteriem při posuzování by měl být celkový provoz bytu. Uživatelsky se byt dělí na veřejnou a soukromou část. Každému je určitě jasné, které místnosti kam zařadíme. Ložnice pochopitelně patří do části soukromé. Prakticky se jedná o dispoziční rozdělení bytu na takové zóny, v nichž se jejich uživatelé nebudou navzájem rušit a případní návštěvníci nebudou mít přístup do soukromé části. Ačkoliv si můžu říct, že návštěvníka do ložnice jednoduše nepustím, realita je trochu jiná. Představte si, že ležíte s chřipkou v posteli a potřebujete použít jediné WC v bytě, do kterého se vstupuje ze stejné předsíně jako do ložnice, kde ležíte, a do obývacího pokoje, kde má někdo z rodiny návštěvu. Už tímto vznikne kolize veřejné a soukromé zóny bytu. V současnosti se ve snaze snížit ceny bytů pochopitelně snižuje jejich podlahová plocha a tak je takové dělení téměř nemožné. Ale pokud při hledání nového bydlení narazíte na bytové domy investované osvíceným developerem, který architektovi umožnil byt takto uspořádat, neváhejte.
Vybavení
Neexistuje žádné pravidlo, jak nábytek do ložnice umístit, protože se jedná o individuální záležitost, kde hraje roli budoucí provoz, vkus každého uživatele a podobně. Několik následujících poznatků vám ale může při rozhodování pomoci.
Barvy
Jako místnost klidového charakteru by měla mít ložnice barvy nerušivé, spíše neutrální, uklidňující. Spoléhejte na svůj cit, ale více než kde jinde v bytě se snažte sladit barvy, odstíny a materiály podlahy, stěn, dveří a vybavení. Do menších prostorů je lépe neumisťovat vybavení příliš tmavé, které je opticky zmenšuje, ale také matné povrchy, které pohlcují světlo a dosáhne se tak podobného efektu. Pravděpodobně bude prostoru dominovat jedna dřevina, ke které vyberte jako dominantní jednu barvu. Případné další barevné a materiálové variace držte buď v neutrálních odstínech nebo světlých odstínech vybrané dominantní barvy. Ideálními barvami do ložnice jsou modrá, která působí chladivě, nebo odstíny fialové blíže modré části spektra. Uklidňujícím dojmem působí také zelená, ale opět její tlumenější varianty. Např. jarní zeleň je už příliš živá. Obecně se dá říct, že je vhodné použít jakýkoliv odstín barvy kombinovaný s šedou – olivové až šedozelené odstíny, šedomodrá, šedofialová a také světlé pastelové nebo naopak odstíny tmavé. Za neutrální považujeme šedou škálovou skupinu – bílá, černá a odstíny šedé, ale také např. tlumené okrové, béžové a krémové odstíny a varianty „bílé“ – šampaňská, slonovinová apod. Nevhodné jsou teplé aktivní syté odstíny žluté, oranžové a červené. Také velké plochy syté tyrkysové, azurové, zelené nebo růžové se nedoporučují. Na obrázku níže se můžete inspirovat výběrem barev v kombinaci s konkrétním typem dřeva.
Add Comment